Parkinson

Co je Parkinsonova nemoc?

Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění

Parkinsonova nemoc (PN) je chronické, nevyléčitelné, invalidizující onemocnění.
Řadí se do skupiny nemocí charakteristické motorickými systémovými poruchami.

Vznik nemoci
Je zapříčiněn nadměrným odumíráním buněk tvořících dopamin v části středního mozku zvané substantia nigra, která je součástí bazálních ganglií.
Dopamin je látka potřebná k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Chybějící látka narušuje správnou regulaci činnosti bazálních ganglií.

Bazální ganglia mají částečně vliv na:
– motorické funkce (kontrolují pohybové schopnosti),
– asociační funkce (hrají roli v rozumových schopnostech),
– limbický systém (hrají roli v emocích).

Parkinsonova nemoc se projeví chybí-li kolem 70% těchto buněk.

Příčiny nemoci
Dnes stále nevíme, co je vlastně příčinou Parkinsonovi nemoci. Jedna z možností ukazuje na genetické predispozice, které v kombinaci s vnějšími vlivy prostředí může negativně působit na lidský organizmus.
Na vznik PN byl prokázán přímý vliv užívání heroinu a jiných toxických látek.
Dalším prokazatelným vlivem se jeví virová mozková infekce či opakované zhmoždění hlavy. Jiné faktory nejsou zcela vědecky podložené.

Prevence nemoci
Jelikož není známa příčina vzniku nemoci, tak není možná ani prevence. Víme-li, že projevem Parkinsonovy nemoci je nedostatek dopaminu, lze podpořit jeho tvorbu vitaminem B6. A kde B6 hledat? V avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži. Ženšen, mučenka, kozlík lékařský a česnek mají rovněž pozitivní vliv na činnost mozkových buněk.

Proč k nemoci dochází
Zatím není jasné, proč se buňky produkující dopamin ztrácejí.
Obecně se předpokládá, že jde o vliv více faktorů, které ovlivňují onemocnění. K těmto faktorům se například počítá vliv prostředí, infekce, některé chemikálie, genetika, stárnutí.

Stále však nikdo neodhalil, proč u některých lidí nemoc propukne
a u druhých nikoliv.

V roce 2012 ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) uváděl v České republice 26.680 nemocných.
Z toho je 10 – 15 % nemocných je Young Onset (onemocní pod 40. rokem věku) a
dalších 15 % onemocní pod 50. rokem věku.

Kdo nemoc popsal
Rok 1817, je rokem, kdy poprvé londýnský lékař James Parkinson popsal nemoc, původně nazývanou třaslavou obrnou později pojmenovanou po svém objeviteli, Parkinsonova nemoc (PN).

James Parkinson

James Parkinson

(11.4.1755 – 21.12.1824)
Anglický lékař a reformátor
Měl zájem o zlepšení celkového zdraví a pohody všech lidí. Psal mnoho článků a esejí.

V roce 1817 popsal a diagnostikoval nemoc, Obrnu třaslavou, která později dostala jméno Parkinsonova nemoc.

 Info z http://parkinson-help.cz

Operace Parkinsona

Olomoucká nemocnice operuje pacienty s Parkinsonem novou metodou

 
úterý, 21. ledna 2014, 12:12

Lékaři Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL) nově operují pacienty postižené Parkinsonovou nemocí metodou, která je mnohem šetrnější a rychlejší než dosud používané operační výkony. Operační postup NexFrame, který zavedlo teprve několik specializovaných center v Evropě, byl v Olomouci použit už u dvou desítek pacientů

Přednosta Neurologické kliniky FNOL Petr Kaňovský dnes novinářům řekl, že lékaři díky nové metodě už pacientům nemusí na hlavu upevňovat titanový rám, jehož instalace byla velmi nepříjemná, ale nahrazují jej několika drobnými šrouby. S jejich pomocí jsou pak do mozku s přesností na desetinu milimetru zavedeny speciální elektrody napojené na stimulátor implantovaný
do podkožní kapsy v oblasti klíční kosti. Nový operační přístup zkracuje dobu pobytu pacienta na operačním sále takřka na polovinu.
   

Metoda hluboké mozkové stimulace podle Kaňovského výrazně zlepšuje zdravotní stav pacientů. "Pacienta sice jeho nemoci nezbavíme, protože současná medicína jí bohužel vyléčit neumí. Umíme ale odstranit projevy pokročilého onemocnění, které jej jinak značně omezují, a výrazně tak zlepšujeme kvalitu života lidí s Parkinsonovou chorobou," podotkl.
   

Pacient je během operace většinu času při vědomí s lokální anestezií, aby s ním mohli lékaři komunikovat a ověřit si optimální umístění elektrod. "Stimulátor vysílá slabé elektrické impulsy, které stimulují mozková jádra a zmírňují projevy onemocnění. Patří k nim především neovladatelný třes rukou i nohou, zpomaleného nekoordinované pohyby či svalová ztuhlost," podotkl lékař neurologické kliniky Martin Nevrlý, podle kterého se zdravotní stav pacientů po operaci zlepšuje v průměru o 70 procent.
   

Operace má také finanční efekt. Speciální elektrody sice stojí zhruba 700.000 korun, avšak návratnost této investice je zhruba pět let. Pacient po operaci totiž spotřebuje o 50 až 60 procent méně léků, přičemž roční náklady na medikamenty před operací činí zhruba 100.000 až 150.000 korun. Výrazně nižší jsou po zavedení elektrod i ostatní náklady na léčbu pacientů.
   

Lékaři FNOL uvažují o tom, že tuto novou operační metodu budou používat také u dalších diagnóz, jako jsou například závažné tiky či epilepsie. "Tyto výkony jsou sice velmi nákladné, ale zásadně zvýší kvalitu života pacienta a zbaví ho příznaků, které jej jinak naprosto invalidizují," dodal přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL Miroslav Vaverka.

Zdroj: ČTK

Kontaktujte nás

LUMIO s.r.o.

Vítězslava Nezvala 12A

674 01 Třebíč

E: info@lumiotr.cz

T: + 420 724 410 450

Sdílejte s námi

.

.

.

.

.

.